Everything that kills me makes me feel alive

August 30, 2013 | 14:18 3 comments

Prázdniny jsou skoro fuč a mě občas poleje studený pot, když si představím, že už musím do školy. Já se tam i těším, fakt, ale ten stres bych nejraději vynechala. Ještě měsíc povalování a pak se jde na to. Do rozvrhu mě pustili hned v první vlně, což mě překvapilo, protože se tam pouští na základě váženého průměru a já si moc na známkách nezakládám. Měla jsem jen šíleného učitele na matematiku, takže změnit ho byla priorita #1 a naštěstí bylo jinde místo. Sice v pátek od 8, ale ten učitel za to stojí. A absolutně mi nevychází chodit na přednášky z matematiky, fakt, nevychází. To je ale smůla *hihi* Pak mě šokovala pětihodinová přednáška z předmětu Dopravní stavby a územní plánování. Pětihodinová. Haha. No uvidíme, do práce můžu dvakrát týdně, což je super a ve středu mám jen přednášky, na které poslední týdny asi už taky nebudu chodit. Jako pilný student a nadšenec vzdělání jsem se také navíc zapsala na základy ruštiny, tak uvidím kolik hodin to tam vydržím, nebo jestli se něco naučím. Tělocvik už konečně povinný nemám, i když bych klidně někam chodila, ale všichni mi říkají, že lukostřelba mi bude nanic. Počkejte na zombie apokalypsu, jak se mi bude hodit, že umím s lukem. Žádný tělocvik jsem si tedy nezapsala, jelikož jsme se s kamarádkou zapsaly na kurz sebeobrany. Konečně jsem se k tomu dokopala a jsem ráda, že tam někdo bude chodit se mnou a je to v centru Prahy :) Sice si myslím, že mi to bude z poloviny nanic, protože nemám kondičku, ani sílu v rukou, nohou, nikde, takže si myslím, že při tom budu muset stejně ještě nějak cvičit. Uvidíme.

Even every prison has a open door

August 09, 2013 | 14:16 1 comments

Konečně nový vzhled! Přijde mi, že jsem viděla snad všechny šablony, které kdo vyrobil na blogger, ale žádná nebyla pro mě.. až! jsem narazila na stránku blogskins.com s nádernými vzhledy! Ale co se člověk nedozví.. fungují jen na staré verzi šablon. Tak jsem se začala pídit po tom, jak z beta verze přejdu zpátky na klasickou, a když se mi to povedlo, ponořila jsem se opět do kódů. Jelikož jsem celý vzhled neprogramovala já, moje nervy na to stačily, naštěstí. Takže žádné widgety ani jiné zbytečnosti v sidebaru, ale hezky a jednoduše :) Skiny se mi líbí hlavně i proto, že se podobají těm na tumblr *love*.

Poslední týden v červnu jsem si skvěle užila s nejbáječnějšími lidmi pod sluncem ve vyhledávané české destinaci zvané Mácháč. Týden prosezený na terásce, komu by se to nelíbilo. Pak mě čekal festival Rock for People, který byl taktéž úžasný! Pokud nepočítám vedra a to, že jsem se osmahla hned při stavění stanu tak, že jsem na sobě pak nesnesla ani dotek, ne to ramínka podprsenky. Jared Leto byl famózní (když přecházel za stage, zamával mi! někomu za mnou, eh), celé vystoupení mě dostalo - promítání klipů na obří obrazovce za nimi, velké balóny a nafukovací zvířátka do vody, které pustili do davu, úplně jsem byla hotová z artistů z klipu Up In the Air a nakonec měl i českou vlajku, se kterou záběry jsou v novém klipu ♥ Na Billy Talent jsem myslela, že budu sedět na tribuně, dlouho jsem je už neposlouchala, ale jakmile jsem je uslyšela musela jsem do davu a tančit, křičet a skákat. Od té doby je poslouchám pořád. Kája Gott byl výborný, hlavně proto, že mi v žilách koloval alkohol, a taky jsem ho potkala v areálu a cvakla ho pro babičku, hi. No a Queens of the Stone Age, mé největší lásky, byli dokonalí! Docela mě mrzelo, že na nich nebylo až tolik lidí a zpívala, řvala a skákala jsem tam jen já s jednou slečnou, ale užila jsem si to a vynadívala jsem se na smyslné pohyby zadkem pana Hommea. Vcelku skvělý festival, i stanoví sousedi nehulákali do 5 do rána, jak to většinou bývá.

There's a time and a place to die but this ain't it

June 20, 2013 | 15:47 4 comments

Je vám vedro? Nevěřím! Nebudu se tady ale rozčilovat. Utěšuje mě, že není vedro jenom mě. Přejdu rovnou k jiným aktivitám, které jsem si na tyto rozpálené dny vymyslela. Znáte to, když přijdete do krámu a za roztrhané džínové kraťásky, nebo za roztrhaný trendy svetřík chtějí nekřesťanské peníze a řeknete si, kdyby jste to doma dali do parády psovi, máte to samé a zadarmo? Tak jsem se rozhodla, že si kraťasy doma vyrobím. Manuální práce by problém nebyl, pak nastala otázka, jestli je vůbec budu nosit. Mám trošku blok ze svých nohou, eh. I ke všem šatům nosím legíny. Ale víte jak se toho bloku zbavit? Stačí vedro jako je tohle. Pak se snažíte mít toho na sobě co nejmíň, co by se na vás lepilo a kraťasy jsou ideální. Pak si uvědomíte, že jste v Praze a tady je fakt, ale fakt všem jedno, co máte nebo nemáte na sobě. A pak je vám vlastně úplně všechno jedno, protože jenom sháníte kapesník, kterým si utřete pot z čela. Vyřešeno! 

Takže, byl to docela boj: nejdřív ne a ne džíny odstříhnout rovně. Pak jsem si vymyslela, že je chci ombre, tak jsem běžela shánět bělidlo. Po dvou hodinách, kdy byly kraťasy ponořené v bělidle s vodou, se jen trochu zesvětlily a udělalo to pár bílých fleků. Radši jsem to vzdala, nechtěla jsem, aby se džínovina rozpadla. Poté jsem si je vyzdobila pyramidkami a nakonec mi je máma na stroji obšila (poctivě jsem ji přitom pozorovala, abych se to naučila.. třeba se příště k tomu stroji dostanu i blíž.). Ještě jsme musely udělat rozparky na krajích, džíny byly docela uplé a výsledné kraťasy na mých nohách vypadaly jako předěl mezi dvěma buřty. A tadá!

There is a fire inside of this heart and a riot about to explode into flames

June 13, 2013 | 09:52 0 comments

Na řadě je sumarizace fotek z instagramu. Jelikož na mém mobilu nefunguje skvělé fejsbůk tlačítko, nemůžu fotky sdílet na fb, tak si je zvěčním tady. Ovšem, do kategorie instamonth se nevejdu, přece jen už je to nějaká ta doba od posledních fotek, že.

Takhle se u nás myje nádobí. | Geodetické měření na střeše školy - výhled na naší krásnou technickou knihovnu :)

I'll wrap my hands around your neck so tight with love, love.

June 09, 2013 | 13:57 0 comments

Žiju! Takže jsem přežila semestr a dokonce i zkouškové, neuvěřitelné. Dnes asi napíšu jen takový krátký příspěvek ve smyslu "znovuzrození" a pak se do toho pustím naplno. Jaksi si totiž pořád neuvědomuju, že mám prázdniny! A jak teda vypadal konec druhého semestru? Dodělávání úkolů, příprava na zápočtové testy a nedejbože jsem se už měla začít učit na zkoušky. Ty Vánoce mezi zimním semestrem a zkouškovým mi teď docela chyběly. Takže v pátek jsem šla ještě normálně do školy a v úterý jsem už měla jít na zkoušku. Kdy se na ni jako mám učit? Z celého semestru jsem byla už tak znechucená (na otázky typu "co nového" jsem odpovídala "já nevím, já se pořád učím"), že nedělám nic jiného, než něco do školy, zapsala jsem si 5 zkoušek do 2 a půl týdnů. Trochu sebevražda, ale já to prostě už chtěla mít za sebou. Na první jsem šla na matiku (út), říkám si, že to byl nejlepší předmět za semestr, tak se tím nabudím, ať se mi ostatní zkoušky dělají dobře. Dopadlo to skvěle, měla jsem B a 55/60b. Ačko jsem mohla dostat jen na základě ústního přezkoušení, ale když jsem tam šla, ani bych nedala dohromady definici limity, nebo derivace (základy, eh). Tak jsem si řekla, že si nebudu dělat ostudu a B mi stačí :)

Until you find something to fight for, you settle for something to fight against.

April 13, 2013 | 19:56 1 comments

Změna vzhledu :) Resp. další šablona (link), která sice vyžadovala menší kódovací úpravy, ale přežila jsem to. Takhle v sobotu ráno v 7 hodin mě to popadlo, nevím co se to děje, snad zítra nevstanu v 6.

Jaro je tady! Nikdy bych si nemyslela, že já, jako naprostý odpůrce slunce a tepla, budu vítat jaro. Ale ta zima byla letos fakt dlouhá a jakmile je tady slunce, mám nějakou lepší náladu. Divné. Nedávno mi někdo řekl, že si pořád jenom na něco stěžuju a že nemám radost z maličkostí. Trochu mě to přinutilo se nad tím zamyslet a uznat, že má vlastně pravdu. Není to velmi milé zjištění. Je zajímavé, že v práci se na každého usmívám a snažím se všem vyjít vstříc a to i na úkor sebe a prostě se řídím 'chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě' (dokonce se se mnou dal do řeči jeden klient, který čekal na našeho advokáta a nabídl mi práci/přivýdělek, protože prý působím 'neuvěřitelně pozitivně' /takhle si to prý napsal k mému kontaktu do telefonu/ :). Na druhou stranu ale vím, že lidé jsou zlí a svět je zkažený. Ne všichni a ne celý, ale žádné iluze nemám a vždy čekám to nejhorší. Vždyť my ani nepotřebujeme mimozemšťany nebo nadpřirozené bytosti, umíme si skvěle ublížit sami mezi sebou a taky se všichni navzájem vyhladíme. Takže nevím, možná je to jen moje neucelená nezkušená mysl, která ještě sama neví, co si má o světě myslet. Ale na tohle rozjímání mám přece ještě zbytek života.
Každopádně tyto těžké otázky nemusím řešit, jelikož jsou tady úkoly z mechaniky. Jsem trochu pozadu, tak jsem si tento víkend vyhradila jenom 4. úkolu (z 9.. já vím, že je 9. týden ze 13, ale radši to neříkám nahlas) a dopadlo to tak, že celá sobota někam utekla a ztratila se v číslech v kalkulačce. Ale jelikož jsem neporušila svoje Never give up (s čím mám občas dost problémy), tak jsem to dopočítala a ze vší radosti i musela vyfotit výsledek.
To, že to ještě musím přepsat a vykreslit, což bude trvat možná ještě déle, než jednu sobotu teď nebudu řešit, musím se totiž radovat z maličkostí, ne? Mě ale stejně přijde, že se pořád něčím odměňuju. Resp., moje peněženka dost bouřlivě protestuje. Dnes jsem zadala objednávku na e.l.f. kosmetiku, což je zboží, které když vidíte, potřebujete všechno a hned. Do Rossmanu mám desetiprocentní slevové kupóny, ale zatím odolávám a ještě jsem tam nebyla všechno vykoupit. Ironické, jak jsem materialistická a snažím se zalíbit světu. Nebo sobě.
Strašně bych chtěla fotit, ale nejsem schopná se dokopat a vylézt ven za jiným účelem, než jet do školy, nebo do práce. Tak si aspoň doma hezky fotím kocoura nebo důležité věci, které jsem si musela neodkladně koupit a sehnat. Tak třeba například:

Love is not enough to keep any of us alive.

April 02, 2013 | 09:10 1 comments

Jelikož mám konečně mobil, kde funguje téměř všechno, co chci a kdy chci, můžu taky instagramovat :) Chápu všechny ty předsudky, že mládež co ho používá si myslí, jací jsou to všichni hned fotografové. Ale mě se to líbí. Fotky jsou na jednom místě, sjednocené (velikost) a barevné efekty tomu dodávají uměleckost (to slovo fakt existuje?). A tak i obyčejná fotka oběda v menze může vypadat hezky :) Zakládám tedy label "instamonth", kde dám nějaké ty fotky, co jsem pořídila během daného měsíce (na týdenní akci to u mě nevypadá, tolik zajímavých věcí se mi zase neděje).

 1. Takhle mi postupně rozebírají školu. Momentálně teda už dávají okna nová hezky odspodu a jsou už skoro ve stejné výšce. Nejlepší je, že v druhé části této budovy se normálně učíme (takže zima a zvuky vrtání - aspoň máme tu správnou atmosféru stavárny).

I'm gonna pick up the pieces, and build a lego house when things go wrong we can knock it down

March 11, 2013 | 10:32 4 comments

V poslední době se snažím dělat všechny úkoly, prezentace, chodit do práce a na všechny cvičení a přednášky (skoro všechny) a nějak při tom stíhám ještě nakupovat/prodávat oblečení, číst dvě knihy najednou a hrát neinteligentní hry. A jelikož mi na tohle zůstává čas, připadá mi, že mi něco uniká a že pak nebudu stíhat. Nevím. Uvidíme. 

V pátek jsem měla test z geodézie, fakt jednoduchý, čekám A (no fuj) a ono že C. Když mi ta čísla vyšla, tak si říkám, že je to přece dobře, nebudu to přepočítávat, jenomže jedno ze dvou čísel, které se do výsledku nepočítaly, bylo špatně. Samozřejmě o známku nejde, jen o to, zda napsal/nenapsal, ale trochu to ranilo mojí šprťáckou duši, chápejte. Taky jsme měli seminář ze stavebních hmot, to znamená, že lidé, kteří si z daného okruhu prvního semináře vybrali téma k prezentacím, je měli odprezentovat. Byli jsme v jiné třídě (ne v laborkách) a ještě v 7:58 jsem tam stála úplně sama. Jaká je pravděpodobnost, že jen já budu dobře a všichni ostatní špatně, že jo. Nakonec já byla dobře, to víte, umím číst v harmonogramu předmětu. Tři lidé měli mít prezentaci: jeden přišel a prezentaci neměl (zapomněl), druhý ji měl a třetí slečna ji učiteli i posílala na mail (na kontrolu) a pak nepřišla na seminář. Zajímavé. Každopádně jsme pak koukali na 40 minutové video o betonu z National Geographic a strašně mě nadchlo, fakt. Dramatická hudba a neuvěřitelné důkazy o tom, jak je beton úžasný. Zkusím si ho někde stáhnout. K tomu jsem začala dělat na své prezentaci a jak to bývá, když si vybíráte téma, říkáte si, že to bude brnkačka. Ale když je potřeba zběsile googlit a napsat něco na druhý snímek hned pod nadpis, už to taková sranda není. Vybrala jsem si Materiály vhodné pro krytiny šikmých střech, naštěstí už mám popis toho, CO je to šikmá střecha a už budu jen zpracovávat jednotlivé materiály (nejvíc mě zajímají plastové střechy.. to jako fakt?). Ano jak to tak už vypadá, stává se ze mě stavař každým coulem :)

Been tryin' hard not to get into trouble, but I I've got a war in my mind

March 02, 2013 | 16:50 0 comments

Dva týdny školy jsou za námi.. to už? Na jednu stranu to utíká a na tu druhou mám v žaludku křeče, když si představím co mě ještě všechno čeká. Proto se i jakž takž snažím dělat úkoly už teď, ať pak z toho nemusím mít deprese. A taky mám pak ze sebe dobrý pocit :) To je taky důvod, proč píšu blog, protože jsem si na první úkol z mechaniky vyhradila celý víkend a on mi nějak vyšel hned, tedy jsem z toho rozradostněná a mám víc času na zábavu, jůůů.

Mám za sebou už i jeden test a taky první měření z geodézie. Znáte to, to jsou ti lidičkové co potkáváte na ulici, kteří urputně koukají do přístroje na trojnožce. Jak bych to shrnula.. zima na třetí, tedy velká. Strašně jsme tam zmrzli, dokud jsme naměřili výšky mezi třemi body a všichni se nevystřídali na všech pozicích: zapisovatel, měřič a laťař. Myslela jsem, že laťařem je být nejlepší, ale ten nejvíc mrzne, protože nic nedělá, jen drží laťku. Nakonec to byla celkem sranda a není to nic složitého, jak jsem se obávala. Horší bude měřené hodnoty vypočítat a dojít ke správnému výsledku, na to se vrhnu zítra a podle všeho budu nějaké naměřené hodnoty upravovat, ale pšššt.

I am the architect of my own Destruction

February 01, 2013 | 11:42 1 comments

Nevím, jestli sem ještě někdo zabloudí, ale pár návstěv tady za ty měsíce bylo, tak snad někoho zaujmu novým příspěvkem. On totiž skončil zimní semestr a já konečně na internetu hledám i něco jiného, než jen materiály, přednášky a definice. Mám dva týdny sladké svobody, tak je zkusím využít co nejproduktivněji. Sice se mi teď v kině nic nelíbí, ale zase musím dohnat resty ještě z loňska (např. The Bourne Legacy). Nevím, Nespoutaný Django mě nějak fakt neláká a Gangster Squad má tak agresivní reklamu, že mě to odrazuje (během třináctiminutové jízdy tramvají nekecám 10 plakátů s Emmou Stone v těch červených šatech).

Abych nějak shrnula poslední měsíce.. myslím, že to vcelku vystihuje fotka toho mého zrzavého zlobidla. Všude samé papíry, pravítka, knihy a já s kocourem uprostřed. Teda, pokud to stejně nevypadá na stole v práci (bez toho kocoura). Takže pořád dokola a k tomu ještě vymýšlet co nakoupit a uvařit. Ale musím se částečně pochlubit, že jsem to všechno zvládla a to bez nějaké viditelné újmy.

I'm not calling you a liar, just don't lie to me

October 20, 2012 | 18:05 0 comments

Vzpomínáte jak jsem před pár měsíci psala, že mám hromadu času a budu blogovat a blogovat? To byly časy. Teď jsem ráda, že se vůbec dostanu domů, lehnu si a pak že můžu zase ráno vesele vstát a vypadnout. No fakt, můj týdenní rozvrh začíná v pondělí ráno a končí v pátek večer, nemám čas na nic! Chtěla jsem jet vyreklamovat mobil, ale kdy tam mám zajet, když mám školu a práci a končím, když oni v krámě taky?! Takže úkoluju všechny kolem, aby mi někam zajeli, mám čas možná tak na učení (fakt, každou chvilku něco vytahuju, jen ať se mi to nenahromadí a nedělám nic na poslední chvíli, to bych už asi nezvládla), kterého není málo. No, tolik ke stěžování, jsem holt chudáček chudý student 21. století.

Sometimes you lose a battle. But mischief always wins the war.

September 29, 2012 | 10:49 0 comments

Urputně jsem se snažila vyrobit wallpaper s Josephem, ale vůbec mi to nešlo, tak jsem to radši vzdala, než aby z toho vznikl nějaký paskvil. Tak dnes jen pár slov a obrázků.

Začala škola! Juchů! Resp. první týden se možná ani prvnímu týdnu nepodobal: pondělí bylo zrušeno z důvodu konání imatrikulace - na tu jsem ze slušnosti šla, všem jsem vyprávěla, jak to bude probíhat (z dřívějších zkušeností) a ono vůbec. Probíhalo to úplně jinak až mě to zarazilo. Nic jsme neslibovali, jedna holka sice slib přečetla, ale to bylo vše, náš sedící dav nic nesliboval, místo toho nám tam naběhli čtyři cápci s hudebními nástroji a záhráli nám nějakou pěknou písničku. Hned ve středu jsme měli od 15h rektorské volno, protože se konal Open Air Festival na Strahově (koleje), no a v pátek byl státní svátek, tudíž jsme v té škole během týdne spíš nebyli, než byli. Ale líbí se mi tam, což je úspěch, občas sice mívám záchvaty paniky, ale musím si pořád říkat, kolik nespočet lidí vysokou školu zvládlo a proč bych tedy neměla já. A taky si už musím nechat vytetovat Never give up, abych na to pořád nezapomínala. Pro jistotu.

No matter what you do, you'll never run away from you.

September 11, 2012 | 15:29 1 comments

Je zvláštní, jak jsem celé prázdniny měla o čem psát a to jsem chodila jen do práce. A těhle posledních pár týdnů se nezastavím, ale stejně mi nic z toho nepřijde zajímavé, abych o tom psala. Ale přesto vám něco ze života sdělím, nemám totiž žádné fotky (divné), ani grafiku (ještě divnější).

K zápisu nemám výtky (možná jenom, že nám do indexu mohli dát razítko rovnou, ale ne, musíme si pro něj za měsíc přijít). Docela mě vyděsilo, že máme mít určité znalosti z konstruktivní geometrie, resp. to mě nevyděsilo, to se dalo čekat, vyděsilo mě, jak se to za měsíc naučím. Ale, co velice chválím, jsou k dispozici dva týdenní intenzivní kurzy, jeden z geometrie a jeden z matematiky, tak jsem se hned přihlásila a příští týden začínám. Ale abych se ještě dostala k týdnům zpátky.

If we were blind and had no choice, would we hate each other by the tone of our voice?

August 28, 2012 | 09:27 2 comments

Já vím, trvalo mi to. Od posledního příspěvku jsem byla ještě jednou na TDKR (nečekaně) a na menší výstavě fotek před kinem na Andělu z celé trilogie Batmana (aspoň k něčemu ten FB je, jinak bych se to nedozvěděla). Bylo to něco jako Jak šel čas, akorát žádné popisky. Jen fotky. Nevadí :D Vyfotila jsem se s JGL a i bych to zvěřejnila, ale když jsem odkázaná na cizí fotící mašinu.. Foto příspěvek bude prostě příště. No a pak následovala dvoutýdenní 'dovolená' na Slovensku u babičky. První týden byla normálně zima! Sedět venku s knihou se dalo jen v dece, dvojích ponožkách a s teplým čajem. Avšak moje radování brzy skončilo, druhý týden už jsme se zase dusili ve vlastní šťávě. Pár zážitků ve zkratce: sekání trávy, hrabání trávy, malování (kéžby jenom malování, půl dne jsem jenom spárovala praskliny), celodenní túra v Slovenském ráji (moje kondička se mi hnusně a škodolibě vysmívala celou dobu), jo a málem mě přizabila padající větev posetá jabkama. Ale taky to mělo světlé chvilky :D Vkuse jsem jedla samé 'zdravé' věci (včera jsem šla do práce a že budu žít zdravě, jogurt/lučina linie atd, a překvapivě to tělo moc dobře nepříjímalo) a spáchala jsem i pár artistic přečinů, například jsem si potiskla dvě plátěné tašky. Náměty jsem čerpala z qwertee.com, není to z mé hlavy. Trochu jsem se s tím zapotila, ale stálo to za to (plus mám spálenou půlku horní strany dlaně /jaký to má oficální název?/.. no jo, pak se to muselo přežehlit totiž).

Theatricality and deception, powerful agents for the uninitiated. But we are initiated, aren't we Bruce?

July 27, 2012 | 09:50 0 comments

Tak, jak popsat pocity ze včerejšího zážitku na The Dark Knight Rises. Nemůžu to popisovat po kouskách, protože to prostě nejde. Bylo to jednoduše a prostě dokonalé. I z objektivního hlediska, taky dokonalé. Tak čtvrtku filmu jsem nedýchala, párkrát jsem chtěla zabít klučinu vedle mě (co z toho filmu mohli mít cca 8leté děti? No fakt, nic.) a to nejlepší, posledních 15 minut jsem měla hysterický záchvat pláče (ale potichu, samozřejmě). Já nevím, tohle se mnou filmy a seriály dělají. Chtěla jsem si přesednout za uličku, aby kolem mě ty děti nemusely vycházet (vypadala jsem pěkně), ale nestihla jsem to. Odcházela jsem z kina jako poslední, se skloněnou hlavou. Oči jsem měla jako rajče a mejkap všude po obličeji. Vypadalo to, jako by mě bf celé dvě hodiny mlátil, nebo mi zrovna umřela celá rodina. No prostě.. byla jsem jediná svého druhu. Nevadí.

God is a number you cannot count to

July 16, 2012 | 10:22 0 comments

Asi fakt nejsem příklad klasického rozjařeného mládežníka, po včerejším koncertu jsem spala krásných pět hodin a stejně mi to je málo. Potřebuju dvakrát tolik, resp. bych v posteli mohla být celý den. Místo toho sedím v práci, naštěstí káva už trochu působí. Ještě pár jich dnes bude.

The Amazing-Spiderman

Nevím, jestli jsem byla zase příliš zaujatá, protože jsem se rozplývala nad Andrewem (v každé scéně byl doko. V každé. *fangirl*), ale můj celkový dojem je úžasný. Popravdě řečeno jsem předtím Spidermana jako superhrdinu moc nemusela, nevím, přikláním se spíše k 'uvěřitelným' hrdinům jako jsou Batman, Iron Man, to jsou obyčejní lidé, kteří z vlastní vůle a prostředků pomáhají lidem. Je mi to sympatičtější, než pavoučí kousanec nebo mimozemšťan z Kryptonu. A možná to bylo i Tobeym, nevím, moc ho nemusím. Pointou je, že teď už fanouškem Spidermana jsem :D Perfektní zpracování, čtvrtinu filmu jsem měla záchvaty smíchu a na konci i slza ukápla (u mě nic neobvyklého). Jak tak čtu reakce na ČSFD, možná jsem nenáročný divák, možná se mi líbí středoškolská romance, nevím, mě se to líbilo. Takže dávám 5*/5*. Vsuvka: přišlo mi, že Emma si tlofku flape na jafyk, ale stejně byla úžasná.

Marilyn Manson, 15.7.'12 20:00 Lucerna 

Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Už před Lucernou se lidé hezky štosovali do front, nepředbíhali, nemačkali se. S prohledáváním u vstupu si nedali moc práce, v klidu jsem prošla i s pitím i s pepřákem. Překvapilo mě, že perfektně fungovala šatna (žádná 80letá paní) a taky, že všude bylo možné koupit si občerstvení (byla jsem v Lucerně poprvé, jinak je to asi běžné). Tak jsme zaujaly hezké místo na balkóně (asi jsem na 'kotel' pod pódiem už stará), obstaraly si Plzeň a čekaly, jestli přibehnou nějakí cápci jako předkapela. A že přiběhli. Nerozuměla jsem jim ani slovo, netuším o čem zpívali, hudba dobrá, zpěv nic moc (nakonec jsem zjistila, že se jmenovali Eso, musím si je pak vygooglit.). Chtěli, aby s nimi dav komunikoval, ale po marné snaze skandoval jenom jméno hlavní hvězdy večera. Po třičtvrtě hodiny konečně odpluli a bedňáci za černou oponou připravovali stage pro hvězdu. Byla tam asi miliarda stupňů, ale bedňáci pořád tlakovali mlhu, což mělo za následek, že první song nikdo Mansona neviděl. Slyšeli jsme ho, ale klidně to mohl být playback.

You were made to be ruled. In the end, you will always kneel.

July 12, 2012 | 15:50 0 comments

Tak jsem zpátky a opět v práci. Tento týden jsem tady celý, všechno odpoledne a zrovna když je tak hezky (chápej jako: je chladnejš, fouká a obšas prší). Ale někdy mi nějaký klient řekne, jak je venku. To je tak, když mám okna do pasáže. Začala jsem si sem nosit instatní jídla a polévky, že mě to nenapadlo dřív, už mě fakt nebaví jednak si svačinu vyrábět a taky rohlík-máslo-salám by vás taky po chvíli omrzel.

Jak bylo na Mácháči? Sinice mě nesnědli, do 'aquaparku' (pár nafukovacích atrakcí v zábranami ohraničné vodě) jsme ani nedošli, na minipláži bylo snad víc psů, než lidí, voda ne příliš čistá (a plná psů), ale to všechno se dalo očekávat. Jinak jsme celý pobyt proseděly na terase (jeden den jsme měly rekord 15 hodin, možná víc), hrály Activity a Kufr, hry z Partičky atp. A musím se pochválit, s Evikem jsme to všem nandaly! Krásný diplom Makky, všímáte si toho důkladného opálení na krajích? :D V noci jsme měly bouřky, z jedné rány (úderu blesku) jsem dokonce měla hyperventilaci, fakt jsem se lekla. Jeden večer se pán odvedle přišel stěžovat, že děláme rámus, další večer záhadně jenom naší chatce vypadl proud, další večer zase.

A king has his reign, and then he dies. It's inevitable.

June 29, 2012 | 11:55 0 comments

Warning! Článek obsahuje spoilery.

Mirror, mirror on the wall, who's the fairest of them all?

June 21, 2012 | 09:17 5 comments

[Titulek] Strašně chytlavá hláška z toho filmu, říkala jsem si ji ještě celý večer. Tak jo, konečně jsem byla na Snow White and The Huntsman a moje pocity jsou smíšené. Já nevím. Největší noblesu tomu dala Charlize Theron, kdyby tak úžasně nezahrála zrazenou a bezcitnou královnu, asi by to nemělo takové kouzlo. A možná by to nezachránil ani věčně špinavý a neustále opilý Chris (SPOILER/ stejně si myslím, že na konci ji probudil spíš opilecký dech a závan, než jeho kiss jako takový /SPOILER). Kristen to zahrála dobře, ale pořád je ošklivá, bohužel. Chci napsat, že to na mě neudělalo velký dojem, ale nemůžu se vyjádřit proč - nevím. Avšak nejvíc mě zklamalo, že scény z traileru vůbec ve filmu nebyly. Možná jsem si špatně všímala, ale fakt tam podle mě nebyly. Člověk se na to těší a nic. Takže hodnocení filmu - vidět jednou a stačí.

Také jsem tento víkend pobyla v Milovicích na Votvíráku - už tam skoro ani nejezdíme kvůli kapelám, ale pro to, že je to tradice. A vzhledem k tomu, že nejsem takový nadšenec hitovek od např. Chinaski, jelikož je neznám nazpaměť a neposlouchala je celé dětství, tak už tam jezdím spíš kvůli atmosféře. Chyběla mi letos ale Vypsaná Fixa a Sunshine, ovšem Sto zvířat a Tleskač nezklamali. Nejvíc se mi ale líbili Skyline, opravdu musím říct, že měli vystoupení na světové úrovni, kloubouk dolů. Jinak konečně jsme měli normální stanové sousedy (v rámci mezí), takže největší mínus - vedro. Jo a taky červení mravenci - opravdu nechtějte zažít, když vám jeden zmetek vleze do kalhot. Opravdu ne.

Everyone will come to my funeral to make sure that I stay dead

June 12, 2012 | 11:33 0 comments

Byla jsem po pátečním srazu bývalého Freradu trochu v rozpacích. Na jednu stranu, jsem holky strašně ráda viděla, opravdu mi chyběl někdo, s kým se můžu v reálném životě bavit o momentálních obsesích, opravdu uklidňující - že nejsem jediná na světě. Na druhou stranu, jsem zjistila, že nic nevím, nic neznám, nic jsem neviděla a nikde nebyla. Trochu frustrující. Bohužel jsem za ten rok ze všeho vypadla - na seriály nebyl čas, angličtina mi je vzdálená (byl pro mě docela problém koukat na The Deep Blue Sea bez titulků *shame*) a plánovat a šetřit na nějaký výlet, třeba Londýn? Vždyť jsem byla ráda, že jsem ráda. A tak teď zkouším všechno hezky dohánět, začala jsem tím, že mě měl Pattison přesvědčit ve filmu Remember Me. A světe div se, zahrál to dobře. Takže můj celkový úsudek na něj zní - když se nesnaží být božsky krásný upír, hrát umí, ale stejně je ošklivý. Dobře, nebudu netolerantní, mě osobně se nelíbí, toleruji názory ostatních. Brečela jsem jako želva dobrých deset minut a předčilo to moje očekávání, vzhledem k tomu, že jsem si od začátku myslela, že vím jak to skončí a ono ne - úplně jinak. Takže příjemné překvapení, doporučuji.