Prázdniny jsou skoro fuč a mě občas poleje studený pot, když si představím, že už musím do školy. Já se tam i těším, fakt, ale ten stres bych nejraději vynechala. Ještě měsíc povalování a pak se jde na to. Do rozvrhu mě pustili hned v první vlně, což mě překvapilo, protože se tam pouští na základě váženého průměru a já si moc na známkách nezakládám. Měla jsem jen šíleného učitele na matematiku, takže změnit ho byla priorita #1 a naštěstí bylo jinde místo. Sice v pátek od 8, ale ten učitel za to stojí. A absolutně mi nevychází chodit na přednášky z matematiky, fakt, nevychází. To je ale smůla *hihi* Pak mě šokovala pětihodinová přednáška z předmětu Dopravní stavby a územní plánování. Pětihodinová. Haha. No uvidíme, do práce můžu dvakrát týdně, což je super a ve středu mám jen přednášky, na které poslední týdny asi už taky nebudu chodit. Jako pilný student a nadšenec vzdělání jsem se také navíc zapsala na základy ruštiny, tak uvidím kolik hodin to tam vydržím, nebo jestli se něco naučím. Tělocvik už konečně povinný nemám, i když bych klidně někam chodila, ale všichni mi říkají, že lukostřelba mi bude nanic. Počkejte na zombie apokalypsu, jak se mi bude hodit, že umím s lukem. Žádný tělocvik jsem si tedy nezapsala, jelikož jsme se s kamarádkou zapsaly na kurz sebeobrany. Konečně jsem se k tomu dokopala a jsem ráda, že tam někdo bude chodit se mnou a je to v centru Prahy :) Sice si myslím, že mi to bude z poloviny nanic, protože nemám kondičku, ani sílu v rukou, nohou, nikde, takže si myslím, že při tom budu muset stejně ještě nějak cvičit. Uvidíme.
Read more »Labels: hudba, kultura, škola, video, výlet, život
Asi fakt nejsem příklad klasického rozjařeného mládežníka, po včerejším koncertu jsem spala krásných pět hodin a stejně mi to je málo. Potřebuju dvakrát tolik, resp. bych v posteli mohla být celý den. Místo toho sedím v práci, naštěstí káva už trochu působí. Ještě pár jich dnes bude.
The Amazing-Spiderman
Nevím, jestli jsem byla zase příliš zaujatá, protože jsem se rozplývala nad Andrewem (v každé scéně byl doko. V každé. *fangirl*), ale můj celkový dojem je úžasný. Popravdě řečeno jsem předtím Spidermana jako superhrdinu moc nemusela, nevím, přikláním se spíše k 'uvěřitelným' hrdinům jako jsou Batman, Iron Man, to jsou obyčejní lidé, kteří z vlastní vůle a prostředků pomáhají lidem. Je mi to sympatičtější, než pavoučí kousanec nebo mimozemšťan z Kryptonu. A možná to bylo i Tobeym, nevím, moc ho nemusím. Pointou je, že teď už fanouškem Spidermana jsem :D Perfektní zpracování, čtvrtinu filmu jsem měla záchvaty smíchu a na konci i slza ukápla (u mě nic neobvyklého). Jak tak čtu reakce na ČSFD, možná jsem nenáročný divák, možná se mi líbí středoškolská romance, nevím, mě se to líbilo. Takže dávám 5*/5*. Vsuvka: přišlo mi, že Emma si tlofku flape na jafyk, ale stejně byla úžasná.
Marilyn Manson, 15.7.'12 20:00 Lucerna
 |
| Moje jediná dobrá fotka. |
|
|
|
|
Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Už před Lucernou se lidé hezky štosovali do front, nepředbíhali, nemačkali se. S prohledáváním u vstupu si nedali moc práce, v klidu jsem prošla i s pitím i s pepřákem. Překvapilo mě, že perfektně fungovala šatna (žádná 80letá paní) a taky, že všude bylo možné koupit si občerstvení (byla jsem v Lucerně poprvé, jinak je to asi běžné). Tak jsme zaujaly hezké místo na balkóně (asi jsem na 'kotel' pod pódiem už stará), obstaraly si Plzeň a čekaly, jestli přibehnou nějakí cápci jako předkapela. A že přiběhli. Nerozuměla jsem jim ani slovo, netuším o čem zpívali, hudba dobrá, zpěv nic moc (nakonec jsem zjistila, že se jmenovali Eso, musím si je pak vygooglit.). Chtěli, aby s nimi dav komunikoval, ale po marné snaze skandoval jenom jméno hlavní hvězdy večera. Po třičtvrtě hodiny konečně odpluli a bedňáci za černou oponou připravovali stage pro hvězdu. Byla tam asi miliarda stupňů, ale bedňáci pořád tlakovali mlhu, což mělo za následek, že první song nikdo Mansona neviděl. Slyšeli jsme ho, ale klidně to mohl být playback.
Read more »Labels: filmy, fotky, hudba, kultura, nákupy, Ruby, život
[Titulek] Strašně chytlavá hláška z toho filmu, říkala jsem si ji ještě celý večer. Tak jo, konečně jsem byla na Snow White and The Huntsman a moje pocity jsou smíšené. Já nevím. Největší noblesu tomu dala Charlize Theron, kdyby tak úžasně nezahrála zrazenou a bezcitnou královnu, asi by to nemělo takové kouzlo. A možná by to nezachránil ani věčně špinavý a neustále opilý Chris (SPOILER/ stejně si myslím, že na konci ji probudil spíš opilecký dech a závan, než jeho kiss jako takový /SPOILER). Kristen to zahrála dobře, ale pořád je ošklivá, bohužel. Chci napsat, že to na mě neudělalo velký dojem, ale nemůžu se vyjádřit proč - nevím. Avšak nejvíc mě zklamalo, že scény z traileru vůbec ve filmu nebyly. Možná jsem si špatně všímala, ale fakt tam podle mě nebyly. Člověk se na to těší a nic. Takže hodnocení filmu - vidět jednou a stačí.
Také jsem tento víkend pobyla v Milovicích na Votvíráku - už tam skoro ani nejezdíme kvůli kapelám, ale pro to, že je to tradice. A vzhledem k tomu, že nejsem takový nadšenec hitovek od např. Chinaski, jelikož je neznám nazpaměť a neposlouchala je celé dětství, tak už tam jezdím spíš kvůli atmosféře. Chyběla mi letos ale Vypsaná Fixa a Sunshine, ovšem Sto zvířat a Tleskač nezklamali. Nejvíc se mi ale líbili Skyline, opravdu musím říct, že měli vystoupení na světové úrovni, kloubouk dolů. Jinak konečně jsme měli normální stanové sousedy (v rámci mezí), takže největší mínus - vedro. Jo a taky červení mravenci - opravdu nechtějte zažít, když vám jeden zmetek vleze do kalhot. Opravdu ne.
Read more »Labels: filmy, hudba, nákupy, seriály, život
Byla jsem po pátečním srazu bývalého Freradu trochu v rozpacích. Na jednu stranu, jsem holky strašně ráda viděla, opravdu mi chyběl někdo, s kým se můžu v reálném životě bavit o momentálních obsesích, opravdu uklidňující - že nejsem jediná na světě. Na druhou stranu, jsem zjistila, že nic nevím, nic neznám, nic jsem neviděla a nikde nebyla. Trochu frustrující. Bohužel jsem za ten rok ze všeho vypadla - na seriály nebyl čas, angličtina mi je vzdálená (byl pro mě docela problém koukat na The Deep Blue Sea bez titulků *shame*) a plánovat a šetřit na nějaký výlet, třeba Londýn? Vždyť jsem byla ráda, že jsem ráda. A tak teď zkouším všechno hezky dohánět, začala jsem tím, že mě měl Pattison přesvědčit ve filmu Remember Me. A světe div se, zahrál to dobře. Takže můj celkový úsudek na něj zní - když se nesnaží být božsky krásný upír, hrát umí, ale stejně je ošklivý. Dobře, nebudu netolerantní, mě osobně se nelíbí, toleruji názory ostatních. Brečela jsem jako želva dobrých deset minut a předčilo to moje očekávání, vzhledem k tomu, že jsem si od začátku myslela, že vím jak to skončí a ono ne - úplně jinak. Takže příjemné překvapení, doporučuji.
Read more »Labels: filmy, hudba, seriály, život