Even every prison has a open door

August 09, 2013 | 14:16 1 comments

Konečně nový vzhled! Přijde mi, že jsem viděla snad všechny šablony, které kdo vyrobil na blogger, ale žádná nebyla pro mě.. až! jsem narazila na stránku blogskins.com s nádernými vzhledy! Ale co se člověk nedozví.. fungují jen na staré verzi šablon. Tak jsem se začala pídit po tom, jak z beta verze přejdu zpátky na klasickou, a když se mi to povedlo, ponořila jsem se opět do kódů. Jelikož jsem celý vzhled neprogramovala já, moje nervy na to stačily, naštěstí. Takže žádné widgety ani jiné zbytečnosti v sidebaru, ale hezky a jednoduše :) Skiny se mi líbí hlavně i proto, že se podobají těm na tumblr *love*.

Poslední týden v červnu jsem si skvěle užila s nejbáječnějšími lidmi pod sluncem ve vyhledávané české destinaci zvané Mácháč. Týden prosezený na terásce, komu by se to nelíbilo. Pak mě čekal festival Rock for People, který byl taktéž úžasný! Pokud nepočítám vedra a to, že jsem se osmahla hned při stavění stanu tak, že jsem na sobě pak nesnesla ani dotek, ne to ramínka podprsenky. Jared Leto byl famózní (když přecházel za stage, zamával mi! někomu za mnou, eh), celé vystoupení mě dostalo - promítání klipů na obří obrazovce za nimi, velké balóny a nafukovací zvířátka do vody, které pustili do davu, úplně jsem byla hotová z artistů z klipu Up In the Air a nakonec měl i českou vlajku, se kterou záběry jsou v novém klipu ♥ Na Billy Talent jsem myslela, že budu sedět na tribuně, dlouho jsem je už neposlouchala, ale jakmile jsem je uslyšela musela jsem do davu a tančit, křičet a skákat. Od té doby je poslouchám pořád. Kája Gott byl výborný, hlavně proto, že mi v žilách koloval alkohol, a taky jsem ho potkala v areálu a cvakla ho pro babičku, hi. No a Queens of the Stone Age, mé největší lásky, byli dokonalí! Docela mě mrzelo, že na nich nebylo až tolik lidí a zpívala, řvala a skákala jsem tam jen já s jednou slečnou, ale užila jsem si to a vynadívala jsem se na smyslné pohyby zadkem pana Hommea. Vcelku skvělý festival, i stanoví sousedi nehulákali do 5 do rána, jak to většinou bývá.

There is a fire inside of this heart and a riot about to explode into flames

June 13, 2013 | 09:52 0 comments

Na řadě je sumarizace fotek z instagramu. Jelikož na mém mobilu nefunguje skvělé fejsbůk tlačítko, nemůžu fotky sdílet na fb, tak si je zvěčním tady. Ovšem, do kategorie instamonth se nevejdu, přece jen už je to nějaká ta doba od posledních fotek, že.

Takhle se u nás myje nádobí. | Geodetické měření na střeše školy - výhled na naší krásnou technickou knihovnu :)

I'll wrap my hands around your neck so tight with love, love.

June 09, 2013 | 13:57 0 comments

Žiju! Takže jsem přežila semestr a dokonce i zkouškové, neuvěřitelné. Dnes asi napíšu jen takový krátký příspěvek ve smyslu "znovuzrození" a pak se do toho pustím naplno. Jaksi si totiž pořád neuvědomuju, že mám prázdniny! A jak teda vypadal konec druhého semestru? Dodělávání úkolů, příprava na zápočtové testy a nedejbože jsem se už měla začít učit na zkoušky. Ty Vánoce mezi zimním semestrem a zkouškovým mi teď docela chyběly. Takže v pátek jsem šla ještě normálně do školy a v úterý jsem už měla jít na zkoušku. Kdy se na ni jako mám učit? Z celého semestru jsem byla už tak znechucená (na otázky typu "co nového" jsem odpovídala "já nevím, já se pořád učím"), že nedělám nic jiného, než něco do školy, zapsala jsem si 5 zkoušek do 2 a půl týdnů. Trochu sebevražda, ale já to prostě už chtěla mít za sebou. Na první jsem šla na matiku (út), říkám si, že to byl nejlepší předmět za semestr, tak se tím nabudím, ať se mi ostatní zkoušky dělají dobře. Dopadlo to skvěle, měla jsem B a 55/60b. Ačko jsem mohla dostat jen na základě ústního přezkoušení, ale když jsem tam šla, ani bych nedala dohromady definici limity, nebo derivace (základy, eh). Tak jsem si řekla, že si nebudu dělat ostudu a B mi stačí :)

Until you find something to fight for, you settle for something to fight against.

April 13, 2013 | 19:56 1 comments

Změna vzhledu :) Resp. další šablona (link), která sice vyžadovala menší kódovací úpravy, ale přežila jsem to. Takhle v sobotu ráno v 7 hodin mě to popadlo, nevím co se to děje, snad zítra nevstanu v 6.

Jaro je tady! Nikdy bych si nemyslela, že já, jako naprostý odpůrce slunce a tepla, budu vítat jaro. Ale ta zima byla letos fakt dlouhá a jakmile je tady slunce, mám nějakou lepší náladu. Divné. Nedávno mi někdo řekl, že si pořád jenom na něco stěžuju a že nemám radost z maličkostí. Trochu mě to přinutilo se nad tím zamyslet a uznat, že má vlastně pravdu. Není to velmi milé zjištění. Je zajímavé, že v práci se na každého usmívám a snažím se všem vyjít vstříc a to i na úkor sebe a prostě se řídím 'chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě' (dokonce se se mnou dal do řeči jeden klient, který čekal na našeho advokáta a nabídl mi práci/přivýdělek, protože prý působím 'neuvěřitelně pozitivně' /takhle si to prý napsal k mému kontaktu do telefonu/ :). Na druhou stranu ale vím, že lidé jsou zlí a svět je zkažený. Ne všichni a ne celý, ale žádné iluze nemám a vždy čekám to nejhorší. Vždyť my ani nepotřebujeme mimozemšťany nebo nadpřirozené bytosti, umíme si skvěle ublížit sami mezi sebou a taky se všichni navzájem vyhladíme. Takže nevím, možná je to jen moje neucelená nezkušená mysl, která ještě sama neví, co si má o světě myslet. Ale na tohle rozjímání mám přece ještě zbytek života.
Každopádně tyto těžké otázky nemusím řešit, jelikož jsou tady úkoly z mechaniky. Jsem trochu pozadu, tak jsem si tento víkend vyhradila jenom 4. úkolu (z 9.. já vím, že je 9. týden ze 13, ale radši to neříkám nahlas) a dopadlo to tak, že celá sobota někam utekla a ztratila se v číslech v kalkulačce. Ale jelikož jsem neporušila svoje Never give up (s čím mám občas dost problémy), tak jsem to dopočítala a ze vší radosti i musela vyfotit výsledek.
To, že to ještě musím přepsat a vykreslit, což bude trvat možná ještě déle, než jednu sobotu teď nebudu řešit, musím se totiž radovat z maličkostí, ne? Mě ale stejně přijde, že se pořád něčím odměňuju. Resp., moje peněženka dost bouřlivě protestuje. Dnes jsem zadala objednávku na e.l.f. kosmetiku, což je zboží, které když vidíte, potřebujete všechno a hned. Do Rossmanu mám desetiprocentní slevové kupóny, ale zatím odolávám a ještě jsem tam nebyla všechno vykoupit. Ironické, jak jsem materialistická a snažím se zalíbit světu. Nebo sobě.
Strašně bych chtěla fotit, ale nejsem schopná se dokopat a vylézt ven za jiným účelem, než jet do školy, nebo do práce. Tak si aspoň doma hezky fotím kocoura nebo důležité věci, které jsem si musela neodkladně koupit a sehnat. Tak třeba například:

Some bridges you crossed on your own, no matter who drove you to the edge.

April 05, 2013 | 22:21 0 comments

Dnes trochu k té kultuře, která mě opravdu baví, ale pořád je na tomhle světě tolik knih a filmů a seriálů, které prostě nestíhám přečíst, vidět. A i když se snažím, seznam se pořád nezkracuje, ale prodlužuje.

Hned v úvodním obrázku chci poukázat na tohoto italského umělce, na kterého jsem narazila náhodou a jehož malby mě hrozně zaujaly. Taky byly čtyři dny volna a mě se povedlo skončit v kině hned dvakrát, poprvé na G. I. Joe - Odveta, jak už jsem zmiňovala minule, že se na to chystám. Dost jsem vás mystifikovala, Bruce Willis tam spíš nebyl, než byl a hlavní postavou nebyl ani Channing Tatum, jako v prvním díle. Role hlavního ranaře se totiž ujal Dwayne Johnson, který svou velikostí vždy zabíral většinu plátna. Prostě nesmrtelný (čti: není starý pro žádnou roli - jako Mickey Rourke, třeba), přestárlý wrestler. Nic proti, je sympaťák, ale v poslední době se s ním roztrhl pytel. Celkový dojem - všechno vybouchune, vystřílí se padesát tisíc nábojů a jde se domů. Ale i tyhle filmy já občas ráda :) Druhé kolo v kině bylo na Jack a obři. Vcelku pěkné (letos asi fičí předělávky pohádek - loni to byli superhrdinové. Co ještě bude? Zlatovláska, zabíječka zombie?), dobře zpracované, zbytečně dlouhé. Hlavně celý film zachraňovala Ewanova dokonalá a naprosto bezchybná vlna (něco jako McDreamy z Grey's Anatomy). Ale on je ve všem dokonalý :) A už v klidu doma jsem shlédla Total Recall nová verze (žádný Schwarzenegger!) s Colinem Farrellem. Pořád utíká nebo dostává co proto, jinak zajímavá myšlenka - pro mě nová, starou verzi jsem neviděla. A nakonec jsem se pustila do Abraham Lincoln - Lovec upírů a musím říct, že jsem to v půlce vypla. Neříkám, že se mi k Abeovi nehodí role lovce upírů, jakožto známému prezidentovi (přece jen když to slyšíte, je to dost ujetá myšlenka), ale mě se nelíbilo to zpracování. Byla jsem znuděná.. resp., když už se stal lovcem, zabil největšího soka a pak už si asi domyslíte, že se zřejmě stane prezidentem, tak jsem druhou půlku filmu vynechala. Ale třeba to někdy dokoukám.

Dočetla jsem Past, od Lauren DeStefano a ještě pořád jsem z toho unešená. Když to vezmu vcelku, nějak extra to propracované nebylo, přišlo mi to spíš pro mládež, ale určitým způsobem se mi to hrozně líbilo. A jelikož chci potěšit své věrné čtenářky Sunny a Lecu, rozhodla jsem se udělat wallpaper s dreamcast právě k Pasti. Nikdy předtím jsem to nedělala, ale u vás holky je to běžné, tak se o to také pokusím :) Snad to nebude zklamání. Palahniuka jsem nakonec vrátila do knihovny, že se k němu ještě někdy vrátím a půjčila si J. R. Ward - Milenec z temnot. Je to první díl série Bratrstvo černé dýky a já to sháním snad věky! Jsem na to zvědavá :)

Love is not enough to keep any of us alive.

April 02, 2013 | 09:10 1 comments

Jelikož mám konečně mobil, kde funguje téměř všechno, co chci a kdy chci, můžu taky instagramovat :) Chápu všechny ty předsudky, že mládež co ho používá si myslí, jací jsou to všichni hned fotografové. Ale mě se to líbí. Fotky jsou na jednom místě, sjednocené (velikost) a barevné efekty tomu dodávají uměleckost (to slovo fakt existuje?). A tak i obyčejná fotka oběda v menze může vypadat hezky :) Zakládám tedy label "instamonth", kde dám nějaké ty fotky, co jsem pořídila během daného měsíce (na týdenní akci to u mě nevypadá, tolik zajímavých věcí se mi zase neděje).

 1. Takhle mi postupně rozebírají školu. Momentálně teda už dávají okna nová hezky odspodu a jsou už skoro ve stejné výšce. Nejlepší je, že v druhé části této budovy se normálně učíme (takže zima a zvuky vrtání - aspoň máme tu správnou atmosféru stavárny).

Nothing of me is original. I am the combined effort of everyone I've ever known.

March 28, 2013 | 14:22 0 comments

Mám za sebou první test z matematiky a dopadl tak, že mě ségruš nazvala "bifľoš". Ale což, na další dva testy nebudu muset vynaložit tolik energie a času a to se bude hodit. Momentálně mám krásnou vizi o velikonočních svátcích, protože máme v pátek děkanské volno a v pondělí je svátek a mít 4 dny pozdního vstávání a povalování v županu, je něco pro mě zcela nadpřirozeného. Horší je, že všechno uklízení a úkoly si zatím nechávám na tyto dny.. jako že "budu mít čas", no uvidíme.

Konečně se mi povedlo jít do kina na Jeníčka a Mařenku a moc se mi to líbilo! Skvělé odreagování, spousta krve a hlášek, bezkonkurenční byl rozhodně trol Edward! Dnes je premiéra G.I.Joe - Odveta, akčňák s důchodcem Willisem, ale proč ne, já ráda, když něco vybuchuje.

Chtěla jsem taky udělat zhodnocení knížek, co jsem přečetla formou recenzí, ale na tohle prostě nejsem. Takové recenze typu, že "obdivuju prvky, které autor používá při psaní a že v té a té pasáži bylo jasně poznat, že mu jde o to a to", to já opravdu neumím. Já tu knihu čtu a pochopím tak, jak mi je dána, proto taky nečtu poezii. Resp., nemám vlohy na sáhodlouhé recenze a už z principu sahám po knížkách, které vím, že mi budou aspoň trochu líbit a tak to i většinou dopadne. Takže, Stopařův průvodce galaxií byl dokonalý! Hned jsem se vrhla na film, kde mé oko těšil i Martin Freeman a smála jsem se nahlas. Sice děj uprostřed filmu byl vymyšlený a už už jsem to chtěla vypnout, konec byl podle knihy a celkově to bylo zpracované tak, jak jsem si to přestavovala :) Taky jsem po dlouhém měsíci (asi) dočetla Narcis v řetězech, alias Anita Blake a opět mě to nezklamalo. Sice má už Anita víc chlapů, než se by se mi líbilo, ale stejně, to nadpřirozeno je podáno tak, že je všechno logické a naprosto uvěřitelné, vlkodlaci a upíři podáni tak, jak si představuju, že by měli vypadat (žádné třpytky!). A taky se ztotožňuju s myšlením Anity, což také přidává k tomu, že se to skvěle čte. Je to 10. kniha ze série a pořád mě nic nezklamalo. Takže takhle dopadly moje recenze :) Mám rozečtené to Prokletí od Palahniuka, ale nějak mi to nejde, nevím se tím prokousat. Asi špatné období, teď na Palahniuka asi nemám nálady. Avšak ségruš mě vyslala do pražské knihovny a vypůjčila jsem jí Past od Lauren DeStefano (a než ji předám dál, začetla jsem do ní) a musím říct, že to opravdu hltám :) Ale o mě je známo, že mě bere antiutopie a tohle se jí dost podobá.

Been tryin' hard not to get into trouble, but I I've got a war in my mind

March 02, 2013 | 16:50 0 comments

Dva týdny školy jsou za námi.. to už? Na jednu stranu to utíká a na tu druhou mám v žaludku křeče, když si představím co mě ještě všechno čeká. Proto se i jakž takž snažím dělat úkoly už teď, ať pak z toho nemusím mít deprese. A taky mám pak ze sebe dobrý pocit :) To je taky důvod, proč píšu blog, protože jsem si na první úkol z mechaniky vyhradila celý víkend a on mi nějak vyšel hned, tedy jsem z toho rozradostněná a mám víc času na zábavu, jůůů.

Mám za sebou už i jeden test a taky první měření z geodézie. Znáte to, to jsou ti lidičkové co potkáváte na ulici, kteří urputně koukají do přístroje na trojnožce. Jak bych to shrnula.. zima na třetí, tedy velká. Strašně jsme tam zmrzli, dokud jsme naměřili výšky mezi třemi body a všichni se nevystřídali na všech pozicích: zapisovatel, měřič a laťař. Myslela jsem, že laťařem je být nejlepší, ale ten nejvíc mrzne, protože nic nedělá, jen drží laťku. Nakonec to byla celkem sranda a není to nic složitého, jak jsem se obávala. Horší bude měřené hodnoty vypočítat a dojít ke správnému výsledku, na to se vrhnu zítra a podle všeho budu nějaké naměřené hodnoty upravovat, ale pšššt.

I'm not calling you a liar, just don't lie to me

October 20, 2012 | 18:05 0 comments

Vzpomínáte jak jsem před pár měsíci psala, že mám hromadu času a budu blogovat a blogovat? To byly časy. Teď jsem ráda, že se vůbec dostanu domů, lehnu si a pak že můžu zase ráno vesele vstát a vypadnout. No fakt, můj týdenní rozvrh začíná v pondělí ráno a končí v pátek večer, nemám čas na nic! Chtěla jsem jet vyreklamovat mobil, ale kdy tam mám zajet, když mám školu a práci a končím, když oni v krámě taky?! Takže úkoluju všechny kolem, aby mi někam zajeli, mám čas možná tak na učení (fakt, každou chvilku něco vytahuju, jen ať se mi to nenahromadí a nedělám nic na poslední chvíli, to bych už asi nezvládla), kterého není málo. No, tolik ke stěžování, jsem holt chudáček chudý student 21. století.

Sometimes you lose a battle. But mischief always wins the war.

September 29, 2012 | 10:49 0 comments

Urputně jsem se snažila vyrobit wallpaper s Josephem, ale vůbec mi to nešlo, tak jsem to radši vzdala, než aby z toho vznikl nějaký paskvil. Tak dnes jen pár slov a obrázků.

Začala škola! Juchů! Resp. první týden se možná ani prvnímu týdnu nepodobal: pondělí bylo zrušeno z důvodu konání imatrikulace - na tu jsem ze slušnosti šla, všem jsem vyprávěla, jak to bude probíhat (z dřívějších zkušeností) a ono vůbec. Probíhalo to úplně jinak až mě to zarazilo. Nic jsme neslibovali, jedna holka sice slib přečetla, ale to bylo vše, náš sedící dav nic nesliboval, místo toho nám tam naběhli čtyři cápci s hudebními nástroji a záhráli nám nějakou pěknou písničku. Hned ve středu jsme měli od 15h rektorské volno, protože se konal Open Air Festival na Strahově (koleje), no a v pátek byl státní svátek, tudíž jsme v té škole během týdne spíš nebyli, než byli. Ale líbí se mi tam, což je úspěch, občas sice mívám záchvaty paniky, ale musím si pořád říkat, kolik nespočet lidí vysokou školu zvládlo a proč bych tedy neměla já. A taky si už musím nechat vytetovat Never give up, abych na to pořád nezapomínala. Pro jistotu.

The world is not a wish-granting factory.

September 14, 2012 | 16:54 2 comments

Proč volné dny tak neskutečně utíkají? Přijde mi, že jsem vstávala před chvilkou (v 11) a už je půl páté, neuvěřitelné. Stihla jsem akorát jedno kafe a jeden wallpaper, ehehe. 

Včera jsme měli předškolní reunion s partou v 'mateřském podniku' (znáte to, všichni ho mají, Friends, HYMIM), žasla jsem, jak se naše banda za ty roky rozrostla a změnila, krásné. I love them. Ale už k tomu wallu.. je s Emiliou Clarke, představitelkou Daenerys Targaryen z Game of Thrones. Ten photoshoot mě absolutně okouzlil, dělala jsem s ním i photoset na tumblr, tak jsem si neodpustila ani jeden jednoduchý wall :) Enjoy.

Theatricality and deception, powerful agents for the uninitiated. But we are initiated, aren't we Bruce?

July 27, 2012 | 09:50 0 comments

Tak, jak popsat pocity ze včerejšího zážitku na The Dark Knight Rises. Nemůžu to popisovat po kouskách, protože to prostě nejde. Bylo to jednoduše a prostě dokonalé. I z objektivního hlediska, taky dokonalé. Tak čtvrtku filmu jsem nedýchala, párkrát jsem chtěla zabít klučinu vedle mě (co z toho filmu mohli mít cca 8leté děti? No fakt, nic.) a to nejlepší, posledních 15 minut jsem měla hysterický záchvat pláče (ale potichu, samozřejmě). Já nevím, tohle se mnou filmy a seriály dělají. Chtěla jsem si přesednout za uličku, aby kolem mě ty děti nemusely vycházet (vypadala jsem pěkně), ale nestihla jsem to. Odcházela jsem z kina jako poslední, se skloněnou hlavou. Oči jsem měla jako rajče a mejkap všude po obličeji. Vypadalo to, jako by mě bf celé dvě hodiny mlátil, nebo mi zrovna umřela celá rodina. No prostě.. byla jsem jediná svého druhu. Nevadí.

God is a number you cannot count to

July 16, 2012 | 10:22 0 comments

Asi fakt nejsem příklad klasického rozjařeného mládežníka, po včerejším koncertu jsem spala krásných pět hodin a stejně mi to je málo. Potřebuju dvakrát tolik, resp. bych v posteli mohla být celý den. Místo toho sedím v práci, naštěstí káva už trochu působí. Ještě pár jich dnes bude.

The Amazing-Spiderman

Nevím, jestli jsem byla zase příliš zaujatá, protože jsem se rozplývala nad Andrewem (v každé scéně byl doko. V každé. *fangirl*), ale můj celkový dojem je úžasný. Popravdě řečeno jsem předtím Spidermana jako superhrdinu moc nemusela, nevím, přikláním se spíše k 'uvěřitelným' hrdinům jako jsou Batman, Iron Man, to jsou obyčejní lidé, kteří z vlastní vůle a prostředků pomáhají lidem. Je mi to sympatičtější, než pavoučí kousanec nebo mimozemšťan z Kryptonu. A možná to bylo i Tobeym, nevím, moc ho nemusím. Pointou je, že teď už fanouškem Spidermana jsem :D Perfektní zpracování, čtvrtinu filmu jsem měla záchvaty smíchu a na konci i slza ukápla (u mě nic neobvyklého). Jak tak čtu reakce na ČSFD, možná jsem nenáročný divák, možná se mi líbí středoškolská romance, nevím, mě se to líbilo. Takže dávám 5*/5*. Vsuvka: přišlo mi, že Emma si tlofku flape na jafyk, ale stejně byla úžasná.

Marilyn Manson, 15.7.'12 20:00 Lucerna 

Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Už před Lucernou se lidé hezky štosovali do front, nepředbíhali, nemačkali se. S prohledáváním u vstupu si nedali moc práce, v klidu jsem prošla i s pitím i s pepřákem. Překvapilo mě, že perfektně fungovala šatna (žádná 80letá paní) a taky, že všude bylo možné koupit si občerstvení (byla jsem v Lucerně poprvé, jinak je to asi běžné). Tak jsme zaujaly hezké místo na balkóně (asi jsem na 'kotel' pod pódiem už stará), obstaraly si Plzeň a čekaly, jestli přibehnou nějakí cápci jako předkapela. A že přiběhli. Nerozuměla jsem jim ani slovo, netuším o čem zpívali, hudba dobrá, zpěv nic moc (nakonec jsem zjistila, že se jmenovali Eso, musím si je pak vygooglit.). Chtěli, aby s nimi dav komunikoval, ale po marné snaze skandoval jenom jméno hlavní hvězdy večera. Po třičtvrtě hodiny konečně odpluli a bedňáci za černou oponou připravovali stage pro hvězdu. Byla tam asi miliarda stupňů, ale bedňáci pořád tlakovali mlhu, což mělo za následek, že první song nikdo Mansona neviděl. Slyšeli jsme ho, ale klidně to mohl být playback.