Theatricality and deception, powerful agents for the uninitiated. But we are initiated, aren't we Bruce?

July 27, 2012 | 09:50 0 comments

Tak, jak popsat pocity ze včerejšího zážitku na The Dark Knight Rises. Nemůžu to popisovat po kouskách, protože to prostě nejde. Bylo to jednoduše a prostě dokonalé. I z objektivního hlediska, taky dokonalé. Tak čtvrtku filmu jsem nedýchala, párkrát jsem chtěla zabít klučinu vedle mě (co z toho filmu mohli mít cca 8leté děti? No fakt, nic.) a to nejlepší, posledních 15 minut jsem měla hysterický záchvat pláče (ale potichu, samozřejmě). Já nevím, tohle se mnou filmy a seriály dělají. Chtěla jsem si přesednout za uličku, aby kolem mě ty děti nemusely vycházet (vypadala jsem pěkně), ale nestihla jsem to. Odcházela jsem z kina jako poslední, se skloněnou hlavou. Oči jsem měla jako rajče a mejkap všude po obličeji. Vypadalo to, jako by mě bf celé dvě hodiny mlátil, nebo mi zrovna umřela celá rodina. No prostě.. byla jsem jediná svého druhu. Nevadí.

Všechno mě ještě víc utvrdilo v tom, jak strašně miluju Nolanovu práci, jak miluju Josepha (hlavně Josepha), Marion, Christiana, a když se ke konci objevil Cillian.. no prostě awesome.

Co dodat.. musím se ještě pochlubit dokonalými náuškami, ke kterým mě přivedla Nina (thank u, hon! ♥).

Toť vše, mám trošku 'vymleto', poslouchám soundtrack k TDKR a myslím jen na to, že to chci vidět znovu. Chápejte prosím.

Edit: Přidána data dalších premiér filmů, pravý sloupeček.