Změna vzhledu :) Resp. další šablona (
link), která sice vyžadovala menší kódovací úpravy, ale přežila jsem to. Takhle v sobotu ráno v 7 hodin mě to popadlo, nevím co se to děje, snad zítra nevstanu v 6.
Jaro je tady! Nikdy bych si nemyslela, že já, jako naprostý odpůrce slunce a tepla, budu vítat jaro. Ale ta zima byla letos fakt dlouhá a jakmile je tady slunce, mám nějakou lepší náladu. Divné. Nedávno mi někdo řekl, že si pořád jenom na něco stěžuju a že nemám radost z maličkostí. Trochu mě to přinutilo se nad tím zamyslet a uznat, že má vlastně pravdu. Není to velmi milé zjištění. Je zajímavé, že v práci se na každého usmívám a snažím se všem vyjít vstříc a to i na úkor sebe a prostě se řídím 'chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě' (dokonce se se mnou dal do řeči jeden klient, který čekal na našeho advokáta a nabídl mi práci/přivýdělek, protože prý působím 'neuvěřitelně pozitivně' /takhle si to prý napsal k mému kontaktu do telefonu/ :). Na druhou stranu ale vím, že lidé jsou zlí a svět je zkažený. Ne všichni a ne celý, ale žádné iluze nemám a vždy čekám to nejhorší. Vždyť my ani nepotřebujeme mimozemšťany nebo nadpřirozené bytosti, umíme si skvěle ublížit sami mezi sebou a taky se všichni navzájem vyhladíme. Takže nevím, možná je to jen moje neucelená nezkušená mysl, která ještě sama neví, co si má o světě myslet. Ale na tohle rozjímání mám přece ještě zbytek života.

Každopádně tyto těžké otázky nemusím řešit, jelikož jsou tady úkoly z mechaniky. Jsem trochu pozadu, tak jsem si tento víkend vyhradila jenom 4. úkolu (z 9.. já vím, že je 9. týden ze 13, ale radši to neříkám nahlas) a dopadlo to tak, že celá sobota někam utekla a ztratila se v číslech v kalkulačce. Ale jelikož jsem neporušila svoje
Never give up (s čím mám občas dost problémy), tak jsem to dopočítala a ze vší radosti i musela vyfotit výsledek.
To, že to ještě musím přepsat a vykreslit, což bude trvat možná ještě déle, než jednu sobotu teď nebudu řešit, musím se totiž radovat z maličkostí, ne? Mě ale stejně přijde, že se pořád něčím odměňuju. Resp., moje peněženka dost bouřlivě protestuje. Dnes jsem zadala objednávku na
e.l.f. kosmetiku, což je zboží, které když vidíte, potřebujete všechno a hned. Do Rossmanu mám desetiprocentní slevové kupóny, ale zatím odolávám a ještě jsem tam nebyla všechno vykoupit. Ironické, jak jsem materialistická a snažím se zalíbit světu. Nebo sobě.
Strašně bych chtěla fotit, ale nejsem schopná se dokopat a vylézt ven za jiným účelem, než jet do školy, nebo do práce. Tak si aspoň doma hezky fotím kocoura nebo důležité věci, které jsem si musela neodkladně koupit a sehnat. Tak třeba například:
Oxfordky - CCC, Balea MORE Blond balzám, přemýšlím, že si skočím pro zesvětlovací sprej z této řady, přece jen se mi nechce barvit celou hlavu jen kvůli odrostům
Read more »Labels: filmy, fotky, knihy, nákupy, život
Mám za sebou první test z matematiky a dopadl tak, že mě ségruš nazvala "bifľoš". Ale což, na další dva testy nebudu muset vynaložit tolik energie a času a to se bude hodit. Momentálně mám krásnou vizi o velikonočních svátcích, protože máme v pátek děkanské volno a v pondělí je svátek a mít 4 dny pozdního vstávání a povalování v županu, je něco pro mě zcela nadpřirozeného. Horší je, že všechno uklízení a úkoly si zatím nechávám na tyto dny.. jako že "budu mít čas", no uvidíme.
Konečně se mi povedlo jít do kina na Jeníčka a Mařenku a moc se mi to líbilo! Skvělé odreagování, spousta krve a hlášek, bezkonkurenční byl rozhodně trol Edward! Dnes je premiéra G.I.Joe - Odveta, akčňák s důchodcem Willisem, ale proč ne, já ráda, když něco vybuchuje.
Chtěla jsem taky udělat zhodnocení knížek, co jsem přečetla formou recenzí, ale na tohle prostě nejsem. Takové recenze typu, že "obdivuju prvky, které autor používá při psaní a že v té a té pasáži bylo jasně poznat, že mu jde o to a to", to já opravdu neumím. Já tu knihu čtu a pochopím tak, jak mi je dána, proto taky nečtu poezii. Resp., nemám vlohy na sáhodlouhé recenze a už z principu sahám po knížkách, které vím, že mi budou aspoň trochu líbit a tak to i většinou dopadne. Takže,
Stopařův průvodce galaxií byl dokonalý! Hned jsem se vrhla na film, kde mé oko těšil i Martin Freeman a smála jsem se nahlas. Sice děj uprostřed filmu byl vymyšlený a už už jsem to chtěla vypnout, konec byl podle knihy a celkově to bylo zpracované tak, jak jsem si to přestavovala :) Taky jsem po dlouhém měsíci (asi) dočetla
Narcis v řetězech, alias Anita Blake a opět mě to nezklamalo. Sice má už Anita víc chlapů, než se by se mi líbilo, ale stejně, to nadpřirozeno je podáno tak, že je všechno logické a naprosto uvěřitelné, vlkodlaci a upíři podáni tak, jak si představuju, že by měli vypadat (žádné třpytky!). A taky se ztotožňuju s myšlením Anity, což také přidává k tomu, že se to skvěle čte. Je to 10. kniha ze série a pořád mě nic nezklamalo. Takže takhle dopadly moje recenze :) Mám rozečtené to
Prokletí od Palahniuka, ale nějak mi to nejde, nevím se tím prokousat. Asi špatné období, teď na Palahniuka asi nemám nálady. Avšak ségruš mě vyslala do pražské knihovny a vypůjčila jsem jí
Past od Lauren DeStefano (a než ji předám dál, začetla jsem do ní) a musím říct, že to opravdu hltám :) Ale o mě je známo, že mě bere antiutopie a tohle se jí dost podobá.
Read more »Labels: filmy, fotky, knihy, ladybox, nákupy
Urputně jsem se snažila vyrobit wallpaper s Josephem, ale vůbec mi to nešlo, tak jsem to radši vzdala, než aby z toho vznikl nějaký paskvil. Tak dnes jen pár slov a obrázků.
Začala škola! Juchů! Resp. první týden se možná ani prvnímu týdnu nepodobal: pondělí bylo zrušeno z důvodu konání imatrikulace - na tu jsem ze slušnosti šla, všem jsem vyprávěla, jak to bude probíhat (z dřívějších zkušeností) a ono vůbec. Probíhalo to úplně jinak až mě to zarazilo. Nic jsme neslibovali, jedna holka sice slib přečetla, ale to bylo vše, náš sedící dav nic nesliboval, místo toho nám tam naběhli čtyři cápci s hudebními nástroji a záhráli nám nějakou pěknou písničku. Hned ve středu jsme měli od 15h rektorské volno, protože se konal Open Air Festival na Strahově (koleje), no a v pátek byl státní svátek, tudíž jsme v té škole během týdne spíš nebyli, než byli. Ale líbí se mi tam, což je úspěch, občas sice mívám záchvaty paniky, ale musím si pořád říkat, kolik nespočet lidí vysokou školu zvládlo a proč bych tedy neměla já. A taky si už musím nechat vytetovat Never give up, abych na to pořád nezapomínala. Pro jistotu.
Read more »Labels: fotky, knihy, nákupy, seriály, život
Tak, jak popsat pocity ze včerejšího zážitku na The Dark Knight Rises. Nemůžu to popisovat po kouskách, protože to prostě nejde. Bylo to jednoduše a prostě dokonalé. I z objektivního hlediska, taky dokonalé. Tak čtvrtku filmu jsem nedýchala, párkrát jsem chtěla zabít klučinu vedle mě (co z toho filmu mohli mít cca 8leté děti? No fakt, nic.) a to nejlepší, posledních 15 minut jsem měla hysterický záchvat pláče (ale potichu, samozřejmě). Já nevím, tohle se mnou filmy a seriály dělají. Chtěla jsem si přesednout za uličku, aby kolem mě ty děti nemusely vycházet (vypadala jsem pěkně), ale nestihla jsem to. Odcházela jsem z kina jako poslední, se skloněnou hlavou. Oči jsem měla jako rajče a mejkap všude po obličeji. Vypadalo to, jako by mě bf celé dvě hodiny mlátil, nebo mi zrovna umřela celá rodina. No prostě.. byla jsem jediná svého druhu. Nevadí.
Read more »Labels: filmy, fotky, nákupy, život
Asi fakt nejsem příklad klasického rozjařeného mládežníka, po včerejším koncertu jsem spala krásných pět hodin a stejně mi to je málo. Potřebuju dvakrát tolik, resp. bych v posteli mohla být celý den. Místo toho sedím v práci, naštěstí káva už trochu působí. Ještě pár jich dnes bude.
The Amazing-Spiderman
Nevím, jestli jsem byla zase příliš zaujatá, protože jsem se rozplývala nad Andrewem (v každé scéně byl doko. V každé. *fangirl*), ale můj celkový dojem je úžasný. Popravdě řečeno jsem předtím Spidermana jako superhrdinu moc nemusela, nevím, přikláním se spíše k 'uvěřitelným' hrdinům jako jsou Batman, Iron Man, to jsou obyčejní lidé, kteří z vlastní vůle a prostředků pomáhají lidem. Je mi to sympatičtější, než pavoučí kousanec nebo mimozemšťan z Kryptonu. A možná to bylo i Tobeym, nevím, moc ho nemusím. Pointou je, že teď už fanouškem Spidermana jsem :D Perfektní zpracování, čtvrtinu filmu jsem měla záchvaty smíchu a na konci i slza ukápla (u mě nic neobvyklého). Jak tak čtu reakce na ČSFD, možná jsem nenáročný divák, možná se mi líbí středoškolská romance, nevím, mě se to líbilo. Takže dávám 5*/5*. Vsuvka: přišlo mi, že Emma si tlofku flape na jafyk, ale stejně byla úžasná.
Marilyn Manson, 15.7.'12 20:00 Lucerna
 |
| Moje jediná dobrá fotka. |
|
|
|
|
Nemůžu si vůbec na nic stěžovat. Už před Lucernou se lidé hezky štosovali do front, nepředbíhali, nemačkali se. S prohledáváním u vstupu si nedali moc práce, v klidu jsem prošla i s pitím i s pepřákem. Překvapilo mě, že perfektně fungovala šatna (žádná 80letá paní) a taky, že všude bylo možné koupit si občerstvení (byla jsem v Lucerně poprvé, jinak je to asi běžné). Tak jsme zaujaly hezké místo na balkóně (asi jsem na 'kotel' pod pódiem už stará), obstaraly si Plzeň a čekaly, jestli přibehnou nějakí cápci jako předkapela. A že přiběhli. Nerozuměla jsem jim ani slovo, netuším o čem zpívali, hudba dobrá, zpěv nic moc (nakonec jsem zjistila, že se jmenovali Eso, musím si je pak vygooglit.). Chtěli, aby s nimi dav komunikoval, ale po marné snaze skandoval jenom jméno hlavní hvězdy večera. Po třičtvrtě hodiny konečně odpluli a bedňáci za černou oponou připravovali stage pro hvězdu. Byla tam asi miliarda stupňů, ale bedňáci pořád tlakovali mlhu, což mělo za následek, že první song nikdo Mansona neviděl. Slyšeli jsme ho, ale klidně to mohl být playback.
Read more »Labels: filmy, fotky, hudba, kultura, nákupy, Ruby, život
[Titulek] Strašně chytlavá hláška z toho filmu, říkala jsem si ji ještě celý večer. Tak jo, konečně jsem byla na Snow White and The Huntsman a moje pocity jsou smíšené. Já nevím. Největší noblesu tomu dala Charlize Theron, kdyby tak úžasně nezahrála zrazenou a bezcitnou královnu, asi by to nemělo takové kouzlo. A možná by to nezachránil ani věčně špinavý a neustále opilý Chris (SPOILER/ stejně si myslím, že na konci ji probudil spíš opilecký dech a závan, než jeho kiss jako takový /SPOILER). Kristen to zahrála dobře, ale pořád je ošklivá, bohužel. Chci napsat, že to na mě neudělalo velký dojem, ale nemůžu se vyjádřit proč - nevím. Avšak nejvíc mě zklamalo, že scény z traileru vůbec ve filmu nebyly. Možná jsem si špatně všímala, ale fakt tam podle mě nebyly. Člověk se na to těší a nic. Takže hodnocení filmu - vidět jednou a stačí.
Také jsem tento víkend pobyla v Milovicích na Votvíráku - už tam skoro ani nejezdíme kvůli kapelám, ale pro to, že je to tradice. A vzhledem k tomu, že nejsem takový nadšenec hitovek od např. Chinaski, jelikož je neznám nazpaměť a neposlouchala je celé dětství, tak už tam jezdím spíš kvůli atmosféře. Chyběla mi letos ale Vypsaná Fixa a Sunshine, ovšem Sto zvířat a Tleskač nezklamali. Nejvíc se mi ale líbili Skyline, opravdu musím říct, že měli vystoupení na světové úrovni, kloubouk dolů. Jinak konečně jsme měli normální stanové sousedy (v rámci mezí), takže největší mínus - vedro. Jo a taky červení mravenci - opravdu nechtějte zažít, když vám jeden zmetek vleze do kalhot. Opravdu ne.
Read more »Labels: filmy, hudba, nákupy, seriály, život