At words poetic, I'm so pathetic
June 03, 2012 | 15:04
2
comments
Wow, další příspěvek tak brzy? No jistě. S blogem přece začínám, tak to bývá.. to prvotní nadšení a předsevzetí, že budu psát často etc. Je ale pravda, že jsem skoro vůbec nevěděla co sem napsat, jelikož se za těch pár dní nic zajímavé nestalo.. nebo možná jo.
Po dlouhé době se ozval táta a z dvoudenní návštěvy (dohromady cca 5 hodin) vzešlo nové auto, so I was pretty shocked. Jediná podmínka byla, abych začala pravidelně řídit. (Tak moc jsem se těšila na řídičák a na to, jak budu samostatná a budu drandit po silnicích, až jsem se přestěhovala do Prahy a tramvaje a metro mě tak krásně všude dovezou bez odpovědnosti a stresu, že jsem přestala volant vyhledávat - i mimo Prahu.) To by ale nebylo všechno, ve světě musí existovat rovnováha, tudíž se to muselo něčím vyrušit. A tak jsme po příchodu domů našli kocoura dole před vchodem. Nic neobvyklého, kdybychom nebydleli ve druhém patře. Náš malý zrzoun se totiž hezky proletěl z balkónu. Vůbec nevím jak dlouho byl venku, ale všechny myšlenky na auto byly okamžitě tatam. Takže chlupáč kulhá a po prvotním šoku už dělá neskutečnou hérečku, jak strašně je zraněnej (naražená packa). Já vím, byla to moje chyba, jak jinak, nechat otevřené okno na balkón, ale když on tak rád pozoruje dění venku. Bohužel, teď bude koukat akorát tak do zdi, až nebudu doma.
Takže z původního plánu jít do kina na Sněhurku a Thora se sekyrkou vzešla tahle story. Jo, Shěhurka, tak dlouho jsem koukala na trailery, až mě to přesvědčilo a chci na to jít, i když Kristen fakt nemusím. Tak příští týden, dodám dojmy.
A taky jsem se obarvila - zase. Resp. rok a půl jsem čekala, až mi odroste červená, protože jsem se zapřísahala, že už se nechci barvit a nebaví mě to. Tak jsem chodila s půlkou hlavy blonďatou a půlkou červenou, než jsem se toho zbavila a teď, po pár měsících mé přírodní barvy se mi zase přestala líbit. Když ono to už fakt blond není, spíš tmavošedoblond, ew. Tak jsem si ji zesvětlila a vypadám jako, když jsem chodila do školky. Tohle má být moje přírodní barva. Ale první reakce na zrcadlo byla, že to vypadá, jako když jsem emgrovala ze Švédska.
No jo, foceno z webky a ještě je tam i datum, protože ji ještě neumím používat. Jinak jsem přidala do sloupku seriály, na které koukám/čekám a premiéry filmů, na které se nemůžu dočkat, včera jsem si je totiž poctivě zaznamenávala do diáře (aspoň na něco ho mám, pořád nějakej chci a nemám si tam co zapisovat). That's all for today.
Post a Comment